Ženská v byznyse? Česká utopie. Zatím.



Ženská v byznyse? Česká utopie. Zatím.

Dáma, žena, slečna, paní, holka, ženská, nejlépe snad zní dáma, a žena, která se do byznysu pustí je u mě určitě dámou. Možná to teď zní, jako že je pro ni dámičkovství jedinou zbraní v konfrontaci s českými muži - podnikateli, investory nebo manažery. Pokud se setkáte s malým českým byznysmenem tupcem, většinou věkově kolem padesáti, tak na něj zkrátka nelze jít intelektem, vzděláním či duchaplností, bohužel na primitiva se musí jít primitivně, ženskými zbraněmi. Nemyslím si, že jsou všichni Češi, kteří podnikají stejní, jen jsem bohužel narážela především na tento druh. 
Dáma se při rozjíždění vlastního byznysu účastní spousty byznysových akcí, aby tak podpořila, rozvinula, obohatila či představila své podnikání. Tyhle akce mě vždycky fascinují. Když jsem pracovala na impériu někoho jiného, občas se mi stalo, že jsem byla vyslána na několik takových kratochvílí. Vždycky jsem se těšila, ale každá akce ve mně nechala podobnou pachuť: když už je žena na vysoké pozici, nedej bože zakladatelkou firmy, musí za tím něco, dle mužského osazenstva, být. 

Dáma mužské podnikání neshazuje z důvodu, že ho dělá muž. Tak proč je to naopak? Včera jsem byla v Olomouci na jedné akci pořádané UP Business Campem, kde mladá slečna prezentovala produkt start-upu, který založila v ryze ženském složení. Protože mám podobný příběh, přišlo mi to sympatické, vždyť její prezentace měla také název Girl Power v podnikání. Otázky z ženského publika nebraly konce, cítila jsem, že byly plné sympatií a obdivu. Otázky od třech zúčastněných mužů představily dokonalou českou malost. Už jen tón dotazů byl ve smyslu „takže ty sis tady založila firmu jo a budeš nám tady teďka radit jo a tomu jako říkáš nějakej podnikatelskej nápad jo“. Byla tam krásná výjimka, pán v první řadě poslouchal a usmíval se. Ano, výjimky existují, ale potvrzují pravidlo.
Dáma má naštěstí více možností a nemusí se spokojit jen s eventy konanými v Česku. A bylo to to nejlepší, co jsem po přesunutí do Kodaně mohla udělat. Začala jsem vyhledávat různé byznysové workshopy, marketingové snídaně, akcelerátory, podnikatelské semináře, které by mě v začátcích nastartovaly. Na akcích byla téměř chorobná vyváženost obou pohlaví, párkrát jsem se to snažila spočítat, téměř to sedělo. Až po pár týdnech v Dánsku mi i díky pohledu na dveře většiny toalet došlo, že tato severská země žádným pohlavním komplexem netrpí. Na většině dveřích toalet je totiž označení pro muže, ženu a pro unisex. 
Dáma je v šoku, když slyší z úst mužských byznysmenů obdiv, respekt a hlad po informacích. Při networkingu, který následoval po každé akci v Kodani, jsem se dozvídala zajímavé příběhy a také několikrát odříkala ten svůj. Tys založila firmu v České republice? Proč ne v Praze? Ty jsi vážně začala sama? Neměla jsi vlastní peníze? Vždyť je ti tak dvacet! Byl to konverzační mazec, který mě ale pozitivně naladil. Bohužel jsem ale přestala být ostražitá, protože na českou malost už nejsem zvyklá. Proto mě ten včerejšek tak překvapil, a proto mě tak moc mrzí, že Olomouc a pravděpodobně ani Česká republika, ještě nejsou připraveny na dámy byznysmenky. Dám jim ještě rok a pak to s nimi zkusím znovu!

Vaše Podnikavá Dáma

Komentáře