PAPÍR SNESE VŠECHNO, ROZLUČTE SE SE STARÝM ROKEM A ZAHAJTE TEN NOVÝ

V českých zemích se začaly papírny objevovat až v 16. století a dnes se ke klasickému papíru ze dřeva nabízí různé alternativy v podobě papíru ze sloníhonosorožčího, kravího či kozího trusu. Vůně papírnictví, výběr nového diáře, první vizitky i každodenní to-do-list jsou chvilky štěstí pro každého papírového nadšence. Papír dokonce oslavuje i každoroční český festival papíru MEET Papír. Dalo by se říci, že papír je symbolem organizovanosti a jakéhosi zpomalení, kdy se nad prázdnou stránkou zamyslíme a teprve poté do něj uvolněným tahem ruky vkládáme své myšlenky, ať už jde o nákupní seznam nebo pohled z prázdnin.



Jezero Stubbe na Jutském poloostrově.

Když mi mladší bráška letos opět prodloužil předplatné magazínu Forbes pátrala sem po ekologičtější verzi předplatného a chtěla číst už jen online vydání. Miluju papír a obracení stránek, ale kupičky Forbesu se znatelně navyšují a jako zastánce minimalismu nesnáším skladování zbytečností. Líbilo by se mi časopis hodit do hlíny a nechat z něj vyrůst něco nového. Přitom rostoucí papír už byl vymyšlen a Green Cat nebo papírna v Losinách jsou pro mě průkopníky. No, uvidíme, co mi z redakce Forbesu odepíšou. 


Každé ráno začínám s hrnkem čaje nad papírovým to-do-listem, jehož výčet úkolů se od pondělí ztenčuje a v pátek už jen brouzdám posledními nedodělky. Kdybych to všechno měla nosit v hlavě, skáču od ničeho k ničemu a nejsem schopná cokoli dokončit. A to ani nemluvím o skvělém pocitu odfajfknutí splněného úkolu. Elektronická verze by mi asi toto uspokojení z vzorně ostrouhané tužky sklouzávající po papíru nepřinesla.

Notes od dánského designéra Arne Jacobsena a vzorkovník z Papírny.

Papír beru do rukou i teď v začátcích nového roku a poslouží mi v rozloučení se se starým rokem a vysnění si toho nového. Maďarský tým YearCompass i letos zaktualizoval, jak já říkám rozlučkář s rokem 2019 a vizionář pro rok 2020, a opět i v češtině, takže si jej může vytisknout a vyplnit každý, kdo se na to cítí. Už loni sem se k tomuto vizionáři dostala díky tipu Janči z Papírového štěstí (jak příznačný je papír pro naše přátelství, že?), ale asi sem si nechtěla hodit na papír minulé neúspěchy a těžkosti plánů pro rok příští. Teď mě to zpětně mrzí, mohla sem se podívat, co mě trápilo a říct si pro sebe, jak se to všechno nakonec zahladilo a překonalo. 


Útočiště, za které sem vděčná Papírovému štěstí

Letos sem si pro toto zúčtování vybrala konec ledna a útočiště na chatě v dánské divočině Jutského poloostrova. Hygge se tu dá krájet, Janča rozdělala oheň v krbu, já se zamotávám do deky, pozoruju z okna veverku a šero dánského lednového dne. Házím na papír starosti loňského roku i obavy z dalších měsíců, protože jak říká moje máma: „papír snese všechno“. Začínám cítit zvláštní úlevu i únavu a přesně tak to mám ráda po dobře odvedené práci, kdy se hlava uvolní a může fungovat dál.
Myslím si, že papír bude nedílnou součástí malého projektu, který se mi rodí v hlavě a inspirativnější prostředí sem si pro jeho promyšlení nemohla vybrat. Vždycky sem si přála spojit dvě pro mě velmi milé věci: papír a filantropii, tak uvidíme, jestli se mi tohle přání hozené na papír do vizionáře splní. A co Vaše přání pro rok 2020?
Vaše Podnikavá Dáma

Komentáře